Kamarádi s koloběžkou-Soutěžní článek

Jednoho dne v sobotu o prázdninách jsem o půl osmé vstal s velice dobrou náladou. Dalo by se říci, že jsem přímo vyskočil z postele, oblékl se, umyl a usedl jako vždy rovnou k počítači. Když mi po půlhodině hraní zazvonil mobil, celkem jsem se vylekal. Zjistil jsem, že to byl můj kamarád David, který se mě zeptal, jestli nepůjdu „tunit“ koloběžku, která byla asi 20 let stará. 

úvodní článek  tunning2

Sraz jsme si dali na křižovatce nad mým domem. Po namontování stupaček, které byly použité z řidítek, jsme je chtěli otestovat. Jenže jsme je přilepili izolepou, takže při testu udělaly pouze „křup“. Proto jsme je raději znovu přilepili, ale pro jistotu již nezkoušeli. Když byl „tuning“ hotový, pokračovali jsme zkouškou výdrže stroje při jízdě z kopce.

Rozjezd byl skvělý, rychlý, ale když jsem šlápl na brzdu, nastal problém. Brzda byla svařená. Bohužel jsem to zjistil pozdě, proto jsem se rozhodl, že využiji nerovností na poli, které mě určitě přibrzdí. To však byla ještě větší chyba, neboť jsem vjel přímo do velké nory. Přední kolo se mi v ní zaseklo a já přeletěl nad řidítky. Byl to úplný akrobatický let, až na ten tvrdý dopad do mraveniště. Ale byl jsem rád, že jsem rád.

Odpoledne jsme se pak vydali do našeho bunkru v lese. V polovině jízdy se najednou Davidovi zlomila řidítka, nemohl zatočit a namířil si to přímo do kontejneru. Celí poškrábaní a ozdobení modřinami jsme ukryli koloběžky v lese a vylezli jsme na strom, ze kterého bylo senzačně vidět na právě probíhající paintballový zápas. 

tunning3  tunning1 

 

V jedné chvíli se však paintballoví hráči strefili asi pěti kuličkami do větve, na níž jsme zrovna seděli. A jelikož byl strom starý, větev se zlomila a my jsme skončili na zemi. Musím uznat, že to byl vážně tvrdý dopad z asi dvoumetrové výšky. V tu chvíli za námi přiběhl majitel hřiště a začal nám nadávat. Naštěstí pro nás nějaký nešikovný hráč zasáhl místo protihráče majitele, a to ho umlčelo. Byl to směšný pohled, když se mu na obličeji rozmázla zelená kulička. S vytřeštěnýma očima vypadal opravdu jako vodník. Báli jsme se jeho reakce, naskočili na koloběžky a spěchali do bezpečí domova.  Dobrodružství a modřin bylo pro dnešek už dost.

Tomáš Trochta

Třebíč

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *