Napříč Kanadou s touhou pomáhat – Příběh Josefa Kvity a jeho přátel

Již počátkem letošního léta se uskuteční velký sen Josefa Kvity, nadšeného koloběžce a dobrodruha, který žije v Kanadě a to její přejezd ze západu na východ. Na své cestě nebude sám, přidal se Guido Pfeifermann, Fréderic Benoist a Petr Kulpa. S nadšením sledujeme jejich přípravy a držíme palce, ke zvládnutí tak náročné a dlouhé trasy.

DSC_0232

  1. Kdy a kdo přišel s nápadem vydat se na tak obtížnou cestu napříč Kanadou?

Už si přesně nepamatuji ten moment, kdy mě to napadlo, ale myslím, že to bylo po úžasných 2 etapách na projektu Kick France 2013, kde jsem si řekl, že tohle jsou emoce a zážitky, které bych chtěl v budoucnu vyhledávat. Jednu etapu jsme ujeli 255km za den a byla to nejdelší etapa 100. ročníku Tour de France. Nebylo to ani po rovině a cíl byl na slavném vrcholu Mont Ventoux (1912m.n.m.). Po cestě zpátky kluci v autě vymysleli už slavný Etapák a já jsem si říkal, že by nebylo marné přejet Kanadu na koloběžce, protože jsem vyřizoval program, Zažij Kanadu na rok. Ještě před odletem do Kanady jsem obeslal firmy vyrábějící koloběžky, jestli by mě nepodpořili, ale nedopadlo to úspěšně, tak moje nadšení z tohoto projektu zchladlo. Znovu jsem o tom začal přemýšlet při cestovaní po Aljašce minulý rok. Po návratu z naší malé expedice ke kouzelnému autobusu, kdy někdy šlo o zdraví. Zase jsem posunul hranici toho, co jsem schopen dokázat. To mi jen ukázalo, že extrémní přejezd je můj směr. Týden po návratu z Aljašky jsem poznal super člověka, který tady studoval na univerzitě tělocvik. Můj nápad se mu líbí a jen mě povzbudil a od té doby se stal mým trenérem a poradcem na jídlo.

kvita 2 kvita 1

  1. Kolik času zabere plánování a příprava takové akce?

Nemám to spočítáno, kolik času jsem se tomu věnoval, ale určitě nejvíc času vezme fyzická příprava. Například, minulou neděli jsem jel na jízdu asi s 8kg na koloběžce, původní plán byl 95km, ale trošku jsem se ztratil (chvíli jsem musel jet i bahnem na cestě) a najel jsem 122km a ještě mi foukal protivítr. Ujel jsem to za necelých 7 hodin + hodina na přestávky a jídlo. Momentálně jezdím 3 dny za týden kolem 100km + 2 dny posilování, což je 1,5h za den.
Tento víkend jsem jel poprvé se vším vybavením a za dva dny jsem ujel 250km.

Další žroutem je plánovač trasy. Už to mám hotové, ale konečná verze je až 8. Mám plán na každý den s mapou a stoupáním a odpočinkové dny. Naplánovat trasu bylo velice časově náročné, i když to tak možná nevypadá. Máme koloběžky na asfalt a v Kanadě jsou velice často boční cesty šotolinové.

 

DSC_0217 DSC_0240

Další je komunikace se sponzory nebo řešení třebas dresu a nakonec domlouváni se s jezdci na konkrétních věcech.
Když tu odpovídám na tuhle otázku, tak by mě docela zajímalo, kolik mi to sežralo času 🙂

  1. Co vše berete na cestu sebou a kolik počítáte, že povezete na jednotlivých strojích?

Tady je co si sebou asi všechno povezu:

http://www.kolobezkovyportal.cz/cs/clanky/prejezd-kanady-na-kolobezce-iii-dil-vybaveni-92

Většina věcí co budu brát sebou jsem si kupoval speciálně pro tento přejezd a vybrat to správné vybavení nebylo jednoduché a to ještě nevím, jak se vše osvědčí…

O pár věcí se budeme i dělit, aby jsem netahali všechno 4- krát.

  1. Připomeňte našim čtenářům rozsah akce, kdy se startuje, krátký popis trati a účastníků přejezdu.

Původní plán byl startovat z Victorie do Quebec City, který je přes 5000km daleko, ale budeme startovat z Vancouvru 9. července. První den pojedeme jen zahřívací etapu, která bude mít kolem 50km. Nedávno se k nám přidal ještě jeden český koloběžkář žijící ve Vancouvru a pak ještě pojedou velice známá jména Frederic a Guido, velice si vážím toho, že se jim projekt líbil a dokonce se i přidali. Na ujetí trasy máme jen 42 dní jízdy a 5 dní odpočinkových. Průměrně na den to dělá 125km, ale ještě nastoupáme přes 22000 metrů.

kvita3 kvita4

  1. Očekáváte po cestě nějaké problémy, nástrahy?

Těším se na to, jak to budu zvládat, jak po fyzické stránce tak po psychické. Jedna z výzev bude, také jak to ustojíme jako tým. Nikdy jsme se neviděli, rozdílný věk, rozdílné národnosti, ale jedna silná věc nás všechny spojuje a to koloběžka a společný cíl.
Největší obavy mám z matky přírody. První je počasí a to hlavně protivítr a déšť, obě vezmou hodně sil a nejen fyzických. Druhým jsou zvířátka, třeba takoví medvědi, kteří jsou skoro po celé Kanadě a mají tu černého, hnědého a grizlyho, ale ti nežijí v kleci, jak v českých zoo, ale žijí volně a my pojedeme mezi nimi a hlavně budeme spát i ve stanech. Krom medvědů jsou v lesích pumy, vlci a losy, kteří by teoreticky mohli být také nebezpeční. My nechceme ublížit přírodě, tak ona nám pomůže.

  1. Nejdete jen sami za sebe, ale cestou propagujete kromě koloběhu i dobrou věc. Přiblížíte Vaší snahu našim čtenářům?

Už na Aljašce jsem chtěl spojit koloběžkovou akci s pomoci někomu druhému. Nemusel jsem hledat, na konec ani moc daleko, protože z moji rodné vesnice, Rybí je holčička Nikolka, která má velké zdravotní problémy už od narození ). Aby se Nikolčin zdravotní stav zlepšoval, tak musí jít na rehabilitaci, kterou nehradí pojišťovna a ta stoji 90.000,-Kč. Proto bych chtěl všechny požádat, jestli by mohli poslat i třeba malou finanční pomoc na transparentní učet. Zde je víc informací:

 

Dalším projektem, který propaguje je SOLIBAD. Jde o francouzsky projekt, který pomáhá chudým dětem v rozvojových zemích.

DSC_0204 DSC_0230

 

  1. Jak se trénuje ve Vašem podání na takovouto akci? Speciální příprava a tak.

Kdybych se měl na to připravovat sám, tak by to dopadlo špatně. Já jsem schopen dodržovat nějaký plán, ale musí mi ho někdo udělat. Jak už jsem psal dříve, tak o tréninkový plán se mi stará můj kamarád Marek.

O přípravě jsem už mluvil dříve v rozhovoru a tady je toho víc:

http://www.kolobezkovyportal.cz/cs/clanky/prejezd-kanady-na-kolobezce-dil-ii-69

Te

  1. Koloběžce rovněž zajímá, na jakých strojích jejich idoly jezdí, přiblížíte nám všechny Vaše speciály?

Idol Fréderic pojede na hliníkové 28×28 francouzské výroby Traczer Arow a druhý idol Guido pojede také na hliníkovém stroji s velkými koly 28×28, ale finského výrobce Kickbike, pak my normální smrtelníci pojedeme na českých ocelových mašinách. Já osedlám mého čmeláka 28×28 a Petr pojede na stroji GT 28×20. Je to sranda, že každý jedeme na jinak koncipovaných koloběžkách. Fréderic má nejlehčí rám (skoro polovic moji váhy), ale má asi nejvyšší nášlap. Guido má takovou střední cestu, kdy má nižší nášlap než Fred, ale zase o něco málo vyšší váhu. Já a Petr máme těžkou ocel, ale zas nejnižší nášlap z týmu. V porovnání s Petrem mám dvě velké kola, co by měly jet lépe, ale zase ne tak tuhý rám jak Petr. Jedna velká výhoda oceli je její jednoduchá svařitelnost a to skoro všude, což se o hliníku nedá říct. Těším se, až se projedu na každé té koloběžce ve Vancouvru a hlavně na komentáře na cestě a v cíli.

dres vizualizace

  1. Když by některý z našich čtenářů chtěl něco podobného uskutečnit na vlastní pěst, co mu poradíte?

Nevzdat se svého snu a pracovat na něm!!! Představy jak to všechno bude vypadat, vypadají úplně suprově a hlavně jednoduše a nakonec realita je velice tvrdá. Ale když se budeš držet svého snu a v některých věcech upustíš od své fantazie. Realita obrousí tvůj sen do něčeho neskutečného.
Já jsem sice ještě nepřejel Kanadu, ale hrozně moc nových věcí jsem se naučil cestou na cíl mého velkého snu. Pro mě už je velký úspěch, že se můj nápad líbil. Dokonce se přidali koloběžkáři světového koloběžkového věhlasu.

Ukončil bych to citátem mého velkého idolu Terryho Foxe: Přeji lidem uvědomit si, že je všechno možné…. SNY SE STANOU MOŽNÝMI, JESTLIŽE TO ZKUSÍŠ

Děkujeme za rozhovor.

2 thoughts on “Napříč Kanadou s touhou pomáhat – Příběh Josefa Kvity a jeho přátel

  • 24.6.2016 at 4:38
    Permalink

    Paráda, přeju hodně štěstí ? na cestě a hodně zajímavých dobrodružství.

    Reply

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *