Skandinávie 2014-pokračování

• Počasí dobré versus špatné 2/3,  nicméně spousta lidí nás ubezpečovalo, že to letošní počasí je extrémní a že jiné roky to tak není. Což nám v tu chvíli optimismu nedodalo.

• Peníze nejsou vše, ale když je nejhůře je možné sbírat po cestě plechovky a plastové lahve, které jsou v celé Skandinávii vratné.  Pozor, každá země má své kódy, které pro druhou zemi neplatí. My jsme jich nasbírali necelých 1200.

• Každá z koloběžek vážila 15kg a bagáž celkem 35kg. Stan, karimatky, spacáky, náhradní oblečení teplé, nářadí a náhradní díly, hygienické potřeby, náhradní boty. Baterky a jiná světla jsou absolutně zbytečná. Předpokládám, že pojedete v létě. Pak nějaký ten fotoaparát, telefony a nabíječky. Nikdy jsme neměli problém se napíchnout na nějakou zásuvku.

• Z jídla jsme vezli pouze chleba a lovecký salám, instantní polévky a energetické gely, které jsme ani jednou neužili. Dobré je si vzít nějaký ten prášek na utlumení bolesti, masážní krém, ale ne chladivý ale hřejivý. My jsme zapomněli na obinadlo a hrozně nám chybělo, takže jsme si ho museli koupit. Jinak jsme baštili vitamíny a nezapomínejte na sůl.  Nicméně ve Švédsku, je zvykem, že po silnici pendluje sanitka, na kterou stačí jen mávnout a pomůžou vám. Nikdy jsme to nevyzkoušeli, tak nevíme jaké to je v praxi. Pozor do Skandinávie se může dovézt pouze 1litr alkoholu. Když toho máte víc, může se vám stát, že o něj přijdete. Jinak není možné alkohol ani moc koupit, i když přece je to dost drahá záležitost. Nekoupíte si ani pivo. Staropramen 0,3 vyjde ve Švédsku cca na 200kč.

• Většinou jsme se snažili stanovat někde v civilizaci kvůli medvědům. Takže jsme vyhledávali domky. Je zvykem se zeptat, nikdy se nám nestalo, že by nám někdo řekl ne a je to dobrý prostředek se o lidech něco dozvědět i o přírodě kolem. Jen párkrát jsme stanovali na odpočívadle u cesty. Je možné využít i modrých domků, ale ty jsme po cestě potkali jen jednou a nevyužili jsme je, jelikož před námi byl celý den.

• Před cestou je dobré si opatřit dobré pojištění. Nás oslovila pojišťovna alpenverein.  Jinak pro jistotu nějaké ta čísla jako je policie nebo záchranka nebo český konzulát se vám vejde na docela malý papírek, který uvezete.

• Pozor na státní svátky. Upozorňuji, že v ty dny si nic nekoupíte a nikde skoro nikoho nepotkáte. Takže něco jako vzít rodinu na výlet do nákupního centra se v celé Skandinávii nekoná. Blbý je, když máte hlad- takže rozhodně zjistit dopředu. Někdy vás možná překvapí i otvírací doba. Může být jen tři hodiny přes pracovní den, ale víc na severu se nám stalo, že je to jen na dvě hodiny a to ještě jen v pátek.

• Po cestě jsme měli několik defektů, jako píchlé kolo, které jsme několikrát měnili. Nikdo vám sám od sebe nezastaví, aby vám pomohl, ale když někoho oslovíte tak se vám bude snažit pomoct i když vám nebude rozumět. To se nám stalo, když nám odešli ložiska. Náhradní kolo jsme získali z kárky zarostlé na zahradě a zdarma. Nespoléhat na cyklo-servis. Osobně jsme po cestě narazili jen na jeden a ten byl na konci naší cesty a to bylo v Tromso. Doporučuju mít v pořádku brzdy. Celá Skandinávie je z kopce do kopce a dostávají zabrat, zvláště v dešti. Než jsme sjeli jeden 15km skopec tak nám nebrzdila ani jedna. Docela adrenalin na cestě kde jezdí i auta, která k našemu štěstí zrovna nejela.

• Jinak jsme cestovali kvůli špatnému počasí vlakem a pak ještě kvůli špatnějšímu autobusem. Byl to zážitek na celý život. Vlak byl pro běžnou přepravu, ale jelikož protíná celé Švédsko tak funguje zároveň i jako výletní. Účastní se převážně důchodci a pak pár zoufalců jako jsme byli my, kteří vůbec netuší, co je čeká. Jinak celá cesta trvala 6hodin. Nicméně je to oproti koloběžce nelevná záležitost, ale zkušenost k nezaplacení. Takže děkujeme špatné počasí :o).

• Jelikož jsme měli velmi omezený rozpočet tak jsme se rozhodli, jak to bude možné žádat o vodu. Vůbec se nespoléhejte na záchody na benzínových pumpách. Jelikož jich je poskrovnu a většinou jsou samoobslužné a když přece mají toalety tak voda teče pouze vlažná a omezenou dobu. Postupem času a chladnějších dní jsme začali nejen žádat o vodu ale i o teplou vodu, jelikož jsme neměli možnost jak si vodu sami ohřát. Je pravda, že ne každý člověk má tu náturu, ale když jste milí a snažíte se o lidech něco zjistit nebo jim i něco nevšedního darovat (poučení pro příští rok) za ochotu je možné ve Skandinávii vše.  Nicméně, jsem opravdu docenily, vlastnosti zdravé lahve.  Měli jsme z nádobí jen jí a nůž a stačilo nám to. Dala se do ní nalít vroucí voda jak na čaj, tak kávu, ale i na instantní polévku. Vydržela vše, a když nebyla vařící voda, zjistili jsme po testech pokus omyl, že je možné si vodu ohřívat i v MW. Pravda je, že to má jedno pravidlo a to v mikrovlné troubě ohřívejte jen samotnou vodu a pak si teprve z ní udělejte třeba polévku nebo kávu. Občas se stane, že povolí a exploduje ( bez toho, že by se rozbila-prostě povolí cucák) a přeci jen je jednoduší vytírat MW od vody, než ze stěn dolovat kuřecí vývar.• Počítejte s tím, že když ve Skandinávii přijdete do supermarketu tak tam na vás čekají etikety akorát v norštině, finštině a švédštině. To samé vás čeká i v restauracích a kavárnách, ale uklidním vás tím, že většina lidí anglicky umí, takže jestli dáváte alespoň jako já pár slovíček anglicky tak se domluvíte. Například v jedné thajské restauraci, kde menu v angličtině neměli s tím, že se nějak domluvíme, tak jsme se moc nedomluvili, protože mě se podařilo místo hranolek, objednat brambory, ale oni si to vyložili jako bramborovou kaši a když se mě thajec, který se ještě před tím i po tom pohádal se svou sestrou v jejich rodném jazyce zeptal, jestli to chci outside or inside, tak jsem samozřejmě řekla, že ve vnitř, protože venku byla fakt zima, tak jsem nakonec dostala bramborovou kaši uvnitř hamburgru :o). Zbývá jen dodat že jsem si pochutnala. Možná to bylo i tím že už jsme byli v Laponsku a v Laponsku je možné vše. Tady se nikdo, nikoho na nic neptá.

Na koloběžkách ujeto:  cca 1550km (Oslo-Slangas, Jokkmokk-Killpisjavri)

Vlakem:  247km  (Slangas-Jokkmokk)

Autobusem:  162km (Killpisjavri-Tromso)

Zajímavosti:

Auta mají volant vlevo, ale pošťáci to mají naopak.

Na benzínky se vjíždí z obou stran a lidé se vždy nějak domluví.

V obchodech hlavně místní produkty. Ale vše je málo slané a chleba je vždy sladký. Vše mají pěkně upravené, ale zázemí je hrůza.

Plány na rok 2015? Tak konečně ten Nordkapp :o).  Letadlem: Praha-Oslo-Alta-Honningsvag – pak na koloběžkách určitě na 100% Nordkapp (mělo by to být jen 34km)- a pak možná směr Finsko…. Ještě se uvidí.