Krajina snů-Každá cesta má svůj konec
A tak jsem zpátky na cestě. Definitivně jsem se rozhodl, že otáčím svůj stroj a pro letošní rok dále na sever nepojedu. V kempu jsem slušně zregeneroval a vydal se po silnici č.45 směr město Malung. Na jednodenní etapu jsem musel započítat více než 100 kilometrů, z čehož posledních 23 kilometrů vede pouze a jen do kopce. Ale spát jsem chtěl na vyzkoušeném plácku na vrcholku Grand Berg.
Když jsem tam dorazil, šel jsem si na kávu do restaurace, kterou znám a nad mapou studoval plán dalšího dne. Zde mne oslovila norská rodina a vyptávala se na čem že to jedu, kam mám namířeno a tak. Zkrátka nic na co bych nebyl připraven a co dobře znám. Co mě však překvapilo bylo to, že se hlava rodiny vrátil zpět do restaurace a nabídl se, že mi koupí večeři. Nevím zda jsem vypadal tak zbědovaně, ale souhlasil jsem. S podmínkou, že za svoji štědrost vyzkouší můj plně naložený stroj na parkovišti. Já jsem se najedl vydatně a rodinka se projela na mém tříkolovém stroji.
Další den a dalších více než sto kilometrů do městečka Skarnes. Cesta vede většinou podle řeky Glomma a dovede mě bezpečně až do města Lillestrom, což by se dalo považovat za předměstí hlavního města Norska Osla. Jde však o dvě samostatná města, která se postupem času propojila natolik, že vlastně spojena jsou. Lillestrom a Oslo je trasa na poslední den cestování a je dlouhá jen 25 kilometrů a tak si ji náležitě užívám. Kávička na pumpě, zkoumám propracovanou síť cyklostezek, vedoucích celým Oslem a nádherně značených. Už mě ani nepřekvapuje nově se blýskající mešita ve městě, zkrátka tady se na to dívají jinak.
Projíždím novou část výstavby v přístavu, kochám se pohledem na novou budovu opery a obdivuji kolik zde je automobilů značky Tesla Motors. Odpoledne mířím na pobřeží Nordstrand za městem, tady budu spát tu poslední noc. Vím, že tady za nákladním přístavem jsou krásná místa na pobřeží Oslofjorden. A ráno, řádně vymydlen se vydávám na autobus do centra. Odtud mě „Žlutý bus“ Student agency doveze za nějakých 20 hodin do Prahy. Tedy nejen on, ale i dva trajekty. První z Švédska do Dánska a druhý z Dánska do Německa.
Malé postřehy z cest:
-švédské i norské silnice jsou výborné a dobře značené
-Norsko je velmi drahá země
-oproti loňskému roku je zde spousty žebráků(né, nejsou to běženci,ale občané jižních postkomunistických států, nyní patřících do Evropské unie)
-vyplatí se umět alespoň anglicky-švédštinu a norštinu zatím nedávám
-koloběžky tady nepotkáte jako u nás, ba ani kola, v tom jsme ve středu Evropy lepší