Praha-Krkonoše se Sixteenkou
„Krátké, krátké povídání, z koloběhu cestování“, takhle nějak by mohlo mé víkendové putování s koloběžkou SIXTEEN začít.
V tomto článku bych vám rád přiblížil svojí cestu s koloběžkou určenou spíše do města, na menších 16“kolech, z Prahy do Krkonoš. Nádherných 110km a 9 hodin jízdy. Takže jdeme na to!
Před měsícem jsem se seznámil s Michalem Homolou a ten mi zapůjčil jeden ze svých sériově vyráběných strojů, ať si ho otestuji. A já když otestuji, tak to musí stát za to. Rozhodl jsem se, že trasu do mého rodiště, podhorské vesničky Studenec u Horek pojedu na tomto malém ďáblíčkovi. Jel jsem trasu již na koloběžce velké a také na své tříkolové koloběžce Red Rabbit. A tak jsem mohl srovnávat.
Vyrazil jsem z Černého Mostu po ránu v pátek a vzal jsem směr Horní Počernice a Sadská. Cesta je zde v podstatě rovina, na zádech jsem měl jen vak na vodu a na řidítka jsem umístil brašnu na výbavu. Koloběžka jede nádherně, nemáte pocit, že je malá a že by jízda byla pomalejší. Jen v Kerském lese, kde jsem zastavil na občerstvení ,pan „kavárník“ kroutil hlavou, kam a na čem ,že jsem se to vydal. Ano, ještě málo lidí zná krásu tohoto sportu, který my s láskou provozujeme. A já si zvykl na to, že mě lidé berou jako podivína.
Poděbrady, rovina, jen pohledy lázeňských hostů a místní trh zaujala moje krátká zastávka. Mažu dál, směr Jičín. V obci Kopidlno stavím na lehké občerstvení, pár minut na náměstí a pohledy zvědavců. Mě však už tak fajn není, začínám to tzv. dřít…zkrátka je to kus cesty. V Jičíně se rozhoduji, že nepojedu tradiční cestou, ale zamířím na zdejší pahorkatinu, kde si chci vyzkoušet ,co ještě vydržím. A hlavně protáhnout koloběžku v mírnějším provozu než jaký je na státní silnici. Vydupal jsem kopeček, asi 3km směr obec Syřenov a pak už se jen vezu.
S úderem páté hodiny odpolední končím svou celodenní pouť na zahradě u rodičů. I oni se diví, na jak malém stroji lze projet cestu k nim, kterou mnozí motoristé mají jako skutečný výlet.
Můj závěr je tedy takový, že pokud nechcete mít koloběžky dvě, můžete si pořídit tuto jednu Sixteenku a projedete na ní cokoliv. Unavení budete stejně, to mohu porovnat. A co hlavně, když se vám nebude chtít zpátky po ose, můžete koloběžku bez jakékoliv demontáže dát na zadní sedadla malého auta, nebo do jeho kufru. O tom, že je to model velice kvalitně zpracovaný a líbivý, není třeba psát. Je to tak. Neměl jsem jediný defekt a kdybych snad třebas píchnul kolo, u této jediné koloběžky ho nemusíte vyjmout a bez problému u letmého zavěšení vyjmete duši a opravíte potřebné.
Kvalita má svojí cenu, to ano. Ale stojí to za to!!! Věřte.