Předmaratónská horečka

Dějiště: Praha, výstaviště Holešovice, veletrh Sport-Expo.

Nenechte se zmýlit názvem článku, ikdyž někteří z vás běžců, možná nějakou předzávodní horečkou trpí, já minimálně nespavostí, nejde v tomto příspěvku vůbec o chorobu běžeckou. Jak jsem zmínil v úvodu,

Praha na pár dní otevřela brány výstaviště pro trhy se sportovními potřebami pro nás běžce. Je to částečně i logické, zvláště když jako závěr a vyvrcholení je známý Pražský integrovaný maratón. Kdo chce mohl se jít podívat, záměrně mohl, ale ten kdo běžel, ten jít musel. Zde se totiž vyzvedávala startovní čísla a každý z nás osobně musel tyto svátky trhu navštívit. Důvod je jednoduchý, když už přijde, něco koupí. A je to slušná kupní síla, takových 10 000 běžců. Tak proč to za drahé peníze pořádat jindy…mezi námi, stejně by jsme přišli.

Spousta známých i méně známých značek zde nabízela své produkty a nejenom to. Mohli jste zde udělat registraci na některý ze spřátelených nebo dobře propagovaných závodů z celé Evropy. Donutilo mě to k malému zamyšlení okolo fenoménu “maraton” a o olympijském duchu, který tak pěkně propagoval náš Emil Zátopek, běžec-legenda, v jehož jménu první ročníky pražských běhů probíhaly. Co by na vývoj tímto směrem asi říkal? Nevím, byl to člověk skromný a během žil. Některé své medaile dokonce rozdal, ale to je na delší vyprávění. Snad by nás pochopil, alespoň v tom slova smyslu, kolik nových běžců povstalo a žije aktivním životem.

Tak či onak,”Lidé chtějí chléb a hry”.