Krajina snů-Cestovatelské trable
Poslední část povídání o mé cestě na sever jsem zakončil v kouzelném městě Sjotorp, kde jsem se, chtěl nechtě, musel rozloučit s mým novým indickým přítelem a pokračovat po silnici č.26 vedoucí okolo jezera do města Kristinehamn. Výhledů na jezero si však neužívám, důvodem je boule na mém zadním kole, která se vzhledem k teplotě vzduchu a toho, že nemám žádnou rezervu stala mým strašákem. Chvíli dokonce i tlačím s vidinou, že tak bezpečněji dojedu do města kde zakoupím náhradu.
Podařilo se. Stan postavím na zeleném plácku u zálivu a jedu zjistit jak to tady vypadá s cyklo-obchody. Obchod tu mají a s cenou jsem mile překvapen. Za pouhých 119Sk, tedy švédských korun mám náhradu a zjisťuji, že i tady prodávají koloběžky české a to od firmy Yedoo, jejich model City. Cenově jsou ale někde jinde, za ty peníze by jste v Praze koupili model Mezeq v plné výbavě. Nu což, však i potraviny, které kupuji jsou cenově 3x dražší než u nás. A protože pršelo, nechám oschnout stan a ráno posilněn dobrou kávou vyrážím dál směr Filipstad.
Cestou další problém ze kterého by mohl být defekt. Přední plášť prodřený v jednom místě na plátno není dobrým znamením. Není! Ještě že jsem nevyměnil plášť vzadu. Po pár kilometrech se ozve je „Pfuu“ a jsem bez předního kola. Vyměnil jsem rychle, to ano, ale jedna pneu zase chybí. Snad to vydrží, říkám si a jedu směr Vansbro. Počasí se začíná horšit a nestíhám sušit oblečení. Jízda v mokrém celý den opravdu není příjemná, což se mi také před dosažením města Mora stává osudným. Intenzivní a vytrvalý déšť, kdy se místy ani nedá jet se podepisuje na mém zdravotním stavu. Kilometrů spousta a tak do toho dupu, kopce ,nekopce. Jen pro představu, můj stroj s výbavou váží celkem 50kg a když je váha rozložená a koloběžka pro tohle stavěná, tak je to dřina. Odneslo to pravé tříslo, kde je spálenina 20cm dlouhá, mokvající, kterou na cestě nemám jak ošetřit. Zastavím-li, dává se do mě z vyčerpání okamžitě zimnice. Musím do města Mora co nejdříve a opravit nejen sebe, ale i svůj stroj.
Město Mora si nechám jako samostatnou kapitolu mého povídání a tak se zde s vámi rozloučím. Číst dále pak můžete ve třetím díle.