Jeďte do Alp s koloběžkou!
Pozvánka zněla jasně: „Přijeď!“ Dne 16.8.2015 se konají koloběžkové závody na okruhu Salzburgring a u toho nesmíš chybět. Tak mě naši ambasadoři v kraji Rakouském zvali na netradiční koloběžecký závod, jehož trať se jede po známém okruhu užívaném spíše pro měření sil cestovních vozů.
A protože se rád projedu na koloběžce, řekl jsem si, že cestu tam absolvuji po vlastní ose a v rámci stmelení týmu redakce vezmu na hezkou projížďku i svého kamaráda redaktora Václava Rumla. Vašek není žádný začátečník a maratonskou trať v běhu zvládá bravurně. Proto jsem ho nechal jet na naší nové silniční verzi tříkolové koloběžky RedRabbit. Start byl stanoven na ranní hodinu dne 12.8.2015 a cíl byl jasný. Za každou cenu dojet po vlastní ose na dvou tříkolkách až do Salzburgu a to nejpozději v neděli dopoledne.
Cesta po krajích Českých směr jih na hranice ve městě Strážné byla skutečnou lahůdkou. Dohoda zněla, že nepoužijeme rychlostní komunikace, jednak kvůli zvýšenému provozu, ale také abychom něco z našich luhů a hájů viděli. Proplétali jsme se v horkých dnech tohoto léta po malých ani né okresních silnicích našich krajů. První den ujeto krásných 135km, na to, že se nám cestou zavzdušnila na nové tříkolce z horka kapalinová kotoučová brzda raději nevzpomínám. Zastávky krátké, v obcích i mimo ně, byly naprostou nutností.
Druhý den již překračujeme státní hranici a zemí Německou se řítíme do města Passau. Děláme si prohlídku pamětihodností a krás tohoto místa a do velikého kopce za městem „tlačíme“ naše naložené koloběžky vzhůru. Jenom ta moje váží plně naložená na cesty 50 kilogramů. Hnedle za kopcem je Rakouská hranice a tak vyčerpání střídá nadšení z toho, že jsme zase o kousek dál. V prvním městečku zastavujeme na vrcholu stoupání v příjemné hospůdce a obědujeme. Potom kopec s obrovským stupněm klesání sjíždíme do centra a u místního obchodního domu chceme nakoupit. Ale ouha! Václav na kopci v hospůdce zapomněl peněženku a tak já čekám dole a on jako správný maratonec běží nahoru hledat. Po hodině se vrací i s peněženkou, uřícený, ale šťastný. Neztratila se. A jedeme dál.
Nohy jsou stále těžší a kilometrů denně moc neubývá, spíše se snažíme jet nadoraz okolo sta kilometrů za jeden den. Večer jsem našel krásné místo na louce pod hruškou stoletou a ukládáme se k spánku. Nebýt těch dvou bouřek, které se nad námi v tomto místě sráží. Nepříjemný pocit v blesky osvíceném stanu a to nejsem žádný cestovatelský nováček. Přežili jsme a jedeme ráno dál, vzduch je prosycen a krásně voní po večerní bouři. Tohoto dne dorážíme do městečka Mondsee u stejnojmenného jezera v horním Rakousku. V dálce nás vítají první poslové alpských velikánů a telefonem nás nahání kamarád Zdenda Černý. Sedí se svojí paní v hospůdce tohoto města a jelikož avízo o našem příjezdu se již rozneslo, zve nás na povídání do hospůdky u jezera. Jak se rozneslo? No předsi světoznámým Facebookem!
Vyprávění ukončujeme v rozumnou dobu a když tvrdím, že budeme spát někde u jezera a né v kempu, nakonec do oázy klidu v ubytovacím zařízení předsi jen zamíříme. Václav se chce vykoupat v jezeře a né v říčkách jak tomu bylo cestou. Kemp nás zklamal, mají prý plno a tak zase spíme na louce. Prší a prší. Zítra však už to máme nedaleko na okruh Salzburgring a tak jsme v klidu. Tady maličko přeskočím a vynecháme, protože závody jsem popsal v článku minulém a půjdu rovnou k cestě ze závodů. Když si všichni závodníci naskládali své koloběžky do aut a pohodlně vyráží k domovům my naskočíme na naše tříkolové stroje a jedeme spát do města Salzburg. Zde již opravdu nacházíme na doporučení našich kamarádů kemp a spíme tady. Ráno brzy vstáváme a jedeme na vlakové nádraží odkud máme spoj do Prahy přes Vídeň. Rozložit koloběžky v ranní špičce a zabalit tak, aby ve vlaku nepřekáželi je oříšek.
Na novou koloběžku pytel nestačí, při vyndávání přední vidlice si vylévám na zem drahou kávu, pak přetrhnu pásku na omotání balíku. Radostné to ráno. Ve vlaku RailJet do kterého nastupujeme je velice málo místa pro naše objemná zavazadla, ale jedeme, ba přímo frčíme, někdy i rychlostí 229km/h. V Česku už to pak tak rychlé není, ale i České dráhy nás mile překvapují prostorem pro zavazadla ve svých rychlovlacích. A to je konec přátelé. V Praze jsme po 8 hodinách jízdy na Hlavním nádraží.
Trasa: Praha-západ, Vimperk, Strážné, Passau, Mondsee, Salzburg
Délka trasy: cca 400km….nepočítáme přesně, nám na nějakém tom kiláčku nezáleží.
Výprava: Zdeněk Valenta, Václav Ruml, dvě tříkolové koloběžky a 5 dní na cestách