Vítkovský běh očima vítěze

  Partička běžeckých borců si už nedokáže představit každou první středu v měsíci odpoledne bez desetikilometrové porce. To jsou dva stejné 5 km okruhy okolo vrchu Vítkov a slušně se při nich vydáte. Před sedmou večerní přijdete k monumentu, památníku na Vítkově a přivítají vás dva mladí nadšenci Dan a Monča u pořadatelského stanu i s malým občerstvením. Vedle už stepuje víc než desítka nedočkavců a je natěšena na členitou trat, které teda nechybí převýšení a impozantní výhledy na Prahu! Ale i tak,  pro zkušené je to vcelku rychlá desítka. Mohu jen potvrdit.

                          vítkov2

  Srpnový závod odstartován. Malý peloton se pomalu rozbíhá po hlavní silnici do kopce, teprve se zahřívá. Nováčci vyčkávají v zadních řadách. Na horizontu cítím, že nikomu se v tom třicetistupňovém parnu nechce moc táhnout celé startovní pole. Na nic nečekám a jdu do čela. Po pár set metrech seběhu se mě drží už jen Pavel Svoboda z Sk Vlaška. Chvíli povídáme, hlavně Pavel ze mě tahá rozumy, ale já nejsem moc schopen slova. Snažím se pravidelně dýchat, z mé strany je to opravdu těžkopádný běh. Ale vyhovuje mi, že si můžu nastavit vlastní tempo a pomalu se rozjíždím jako lokomotiva. Na konci prvního kolečka  při příkrém stoupání k památníku trhám dvojici a do druhého kola už vbíhám zcela osamocen. Druhých 5 kilometrů si vychutnávám, za sebe se ani moc neohlížím a říkám si, že první místo už nemůžu pustit. Závěrečné metry trochu sice bolí, ale vítězství vše přebíjí, i čas je v mém podání velice slušný 42 minut a  21 sekund navrch. Než se vydýchám dobíhá do cíle Pavel Svoboda a těsně za ním donedávna ještě cyklistický profík Daniel Vejmělka.

      vítkov3              vítkov4

V rychlém sledu pak protíná pomyslnou cílovou pásku zbytek startovního pole. Téměř okamžitě jsou u organizačního stanu k nahlédnutí aktuální výsledky. Né běžný to jev u běžeckých závodů, kdy obvykle vyčkáváte minuty a minuty. Kromě tohoto servisu se nám běžcům dostává i sladké tečky v podobě šťavnatých kousků melouna a nechybí ani pramenitá voda. Dan a Monča sklízí nejen mé obdivy nad profi organizací této běžecké ligy, spolu s dalšími dobrovolníky se velkým dílem podílí i na přípravě dvou triatlonových závodů v ČR pod záštitou jeho mateřského klubu z Pardubic. Kdo umí, ten umí!

A kdy se uvidíme příště? No přeci první zářijovou  středu na Vítkově. Už jste přihlášeni? Já ano.

Nepropásněte příležitost zaběhat si po práci v prostranství vrchu Vítkova a kochat se přitom jedinečnými pohledy na Prahu. Opravdu skvělé odreagování.

vítkov5

Více na: www.wlr-team.cz/

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *