Zelená koloběžka – Soutěžní článek

Příběh naší koloběžky vlastně začal už před třiceti lety, kdy jsem si ji já a má sestra strašně moc přály. To pak bylo radosti, když na Štědrý den zazvonil zvonek, my utíkaly otevřít a za vchodovými dveřmi stála na schodu vysněná zelená koloběžka! Se sestrou jsme si jí moc vážily a šetřily si ji, jezdily jsme kolem našeho rodinného domku dolů sešupem až na konec zahrady a taky jsme doprovázely naši babičku cestou do obchodu a samozřejmě jsme se s ní jezdily chlubit našim kamarádkám. Postupně jsme ale obě dostaly kola a koloběžka putovala na půdu. Teď se opět oprášila a obrovskou radost a službu dělá mému synovi. Už na ní jezdí třetí sezónu – a přesně jako my se sestrou – objíždí náš dům, jezdí sešupem až dolů mezi stromy naší velké zahrady, doprovází mě na nákupy, jezdíme na hřiště a navštěvujeme známé. Dokonce si koloběžku vzal sebou i na “pánskou jízdu” se svým tatínkem vloni i letos – jeli sami dva pod stan – bez maminy 🙂 – a tak sedačku v autě místo mě zaujala právě koloběžka! Jezdil tam s ní po lese, stezkami kolem řeky až k našemu místečku, kde chodíme chytat raky – a taky je pak pouštět…

 U místní hospůdky, kde chodili na oběd, vždycky s “retro” koloběžkou vzbudili obdiv a někteří dospělí dokonce zavzpomínali, že na takové také jako děti jezdili…Teď syn nastoupil do první třídy – a co myslíte – první den chtěl jet na koloběžce i do školy 🙂